Čínská Smart TV, pokus první: takhle ne

Aneb recenze první Smart TV z Číny objednané bez předchozích recenzí.

Moje domácí kino (úvod, co lze přeskočit)

Ale prvně rychlý úvod: Mám domácí kino, data leží na síťovém úložišti a dosud jsem je přehrával přes Macbook Pro ovládaný Apple Remotem na kterém běží XBMC (brzy bude přejmenován na Kodi). Tohle řešení má jednu zásádní výhodu: Velice elegantně se ovládá. A zásádní nevýhodu: Macbook se musí pokaždé připojit (přes 5 kabelů), připojit síťový disk a zapnout XBMC, případně poopravit rozhozený profil připojeného projektoru. To zabírá dost času a místa (všudevisící kabely).

Už dva roky si proto říkám, že nejlepší řešení by byl Mac Mini a Apple Remote, celý by se to krásně schovalo na poličku vedle projektoru a Xboxu (s automatickým HDMI switchem) a kdykoliv by se člověk chtěl kouknout na dvě epizody čehokoliv, tak by stačilo zapnout projektor a Mac Mini a bylo by. Bohužel opět nevýhoda – nelze udělat pod cca 8 000 Kč.

Levnější řešení by byla Apple TV. Buď jailbreak a XBMC nebo na ní posílat obraz z Macbooku. To první ale nejde (kromě starých ATV, které nikdo za rozumnou cenu neprodá) a to druhé vyřeší jen to, že místo 5 kabelů budu zapojovat jen 4. Takže taky nic.

Řešení na obzoru

Proto mě velmi zaujaly na androidu založené krabičky, tzv. smart TV, které se poslední dobou hojně objevují např. na DealExtreme a odhodlal se jednu si objednat. První pokus byl dost naslepo, chtěl jsem aby se mi krabička líbila :D a aby stála do litru, tj. do 50 dolarů. To jsem ale ještě nevěděl, že kurz dolaru už dávno není 20 Kč. Nakonec jsem ale za $54 (1229 Kč) koupil DITTER U20 Dual-Core Android 4.2 Google TV HD Player w/ 1GB RAM / 4GB ROM / HDMI – Black.

Zkušenosti

Předem můžu říct, že první pokus nevyšel; ale pro případ, že by se to někomu hodilo, přidávám svoje zkušenosti a pár fotek na závěr.

Toto zařízení běží na Androidu 4.2.2 (což je asi nepodstatné) a má dvojádrový procesor Cortex A7 na chipsetu Allwinner A20. Má HDMI a analogový audio-video výstup, 2x USB, síťový konektor a vstup na microSD kartu. Přiložený ovladač je na 2x AAA, které nejsou součástí.

Po zapojení naběhne hlavní obrazovka, která vypadá prostě jako na androidím tabletu. První dropbný problém byl v tom, že z 1280×720 promítané plochy obraz vyplňoval jenom asi 90 %, což se naštěstí dalo lehce vyřešit nastavením „video trimm“-u na max (defaultne je posuvník uprostřed).

Hned potom jsem se pustil do instalace XBMC, konkrétně ve verzi 13.2, což je poslední verze, která se bude jmenovat XBMC (nově to je Kodi). Ta proběhla po povolení neověřených aplikací bez problémů a po instalaci šlé krásně přistupovat na sambu (vzdálený disk). Nechal jsem proto vytvořit knihovnu filmů a bylo to.

Navzdory tomu, že to je vlastně takovej mobil v krabičce je to docela svižný, i když na Macbook to nemá.

Co to přehraje a co už ne

Video šlo ven přes HDMI a zvuk jsem vytáhl do reproduktorů analogově; a na první pokus se videa přehrávají. To je první úspěch, protože s XBMC a chipsetem Allwinner A20 se na internetu dá najít hodně problémů (nefunkční zvuk, nefunkční video, atd.)

Takže to je první částečný úspěch. Druhý částečný úspěch je, že lze přehrávat bez problémů naprostou většinu materiálů, tj. filmy v h264 (mp4); velice svižně funguje také scrollování filmem. Ale platí to jenom pro standardní ripy (velikost pod 4,5GB na jeden film). Velice výjímečně lze pozorovat microstuttering (nepatrné zasekávání), se kterým bych si dokázal představit žít.

Bohužel je tu část materiálu, na které nestačí buď hardwarová akcelerace video nebo procesor, a tím je všechno, co není v kodeku h264 a všechno v H264 s přílíš velkým datovým tokem – tzn. 1080p ripy, extrakvalitní 720p ripy a podobně. Zcela si nešrktá na „Samsung.Demo.Oceanic.Life.x264.1080p.40Mbps“, což je asi 5 let starý sample s extrémním datovým tokem okolo 40 mbps; který ale teda nepřehraju ani na Macbooku.

Proč to teda nechci?

Na svou cenu to nevypadá úplně špatně a spouste lidem asi poslouží dobře, ale výkonově jde přecejen o jeden z těch slabších přehřávačů, co lze na DX sehnat, což se občas projeví. Další nevýhodou je, že z toho nedostanu zvuk nijak než analogově (nebo bez hdmi audio extractoru), což vzhledem k tomu, že mám 5.1 repro s SP-DIF vstupem, a za ten rok, co je mám, jsem je pořádně v 5.1 ještě ani nevyužil, je docela škoda. Zjistil jsem, že jen o málo dražší přehrávače už mají separátní SPDIF výstup. Takže tam bude můj druhý pokus.

K ostatním aspektům nemám moc co vytknout. Na prvotní instalaci to chce připojit myš a klávesnici, ale potom už přiložený ovladač bohatě stačí. Pro nenáročné uživatele (přehrávání low bitrate x264 ripů nebo dokonce jenom SD materiálu) to asi bude stačít.

Já zkouším druhý pokus s o něco dražším přehrávačem. Doufám, že tentokrát to bude úspěšnější – o dvě jádra navíc, novější procesor i chipset (RK3188), který má navíc dle informací na webu XBMC bezproblémovou akceleraci h264. Tak uvidíme.

Kindle Paperwhite – dva roky zkušeností

Shodou okolností to budou právě dva roky od mojí koupě Kindlu Paperwhite a protože v poslední době si ode mně můj Kindle pár lidí půjčilo na vyzkoušení, rozhodl jsem se tady shrnout moje dosavadní zkušenosti.

Předem bych chtěl podotknout, že z Kindlu čtu od roku 2010, kdy jsem si během mých studií v Americe koupil první, dá se říct průlomový, model Amazon Kindle Keyboard 3, o kterém jsem tu už také psal. Ten přinesl nízkou cenu a dostatečně použitelný displej. Na tom jsem četl až do doby, kdy jsem ho měl položený na posteli, na kterou jsem si sednou a citlivý displej prasknul. Oprava stála asi 800 Kč (nový displej z Číny, oprava doma), ale protože se mi nechtělo být bez Kindlu měsíc, koupil jsem Kindle Paperwhite mkI. To byl svým způsobem opět průlomový model, který přinesl podsvícení displeje zespodu.

 Podsvícený papír

Ale zpět ke zkušenostem s Paperwhitem. Dnes už se prodává druhá nebo třetí generace a aktuálně Amazon uvedl zase nějakou novinku, podstatné je, že mě to jako majitele generace první vůbec nezajímá, tudíž bych se nebál ji koupit na Aukru použitou. Já jsem za svůj Paperwhite totiž dal skoro 4 tisíce Kč vč. pojištění (pro případ, že by se eskapáda s displejem opakovala) a to není úplně málo.

Ano, Paperwhite 2 má trošku bělejší a rovnoměrnější podsvícení, ale vadí to, pokud je nemáte oba vedle sebe? Ani trochu.

Pojmu to spíše jako výklad mých oblíbených funkcí než klasickou recenzi. Pořadí je čistě náhodné:

Skladnost a kapacita

Klasická výhoda všech e-čteček. Vměstná se do toho spousta knih a nosit se to dá s trochou snahy v kapse od kalhot. Můj Paperwhite se mnou byl na měsíc v USA a nebo na tři měsíce v Anglii, a zejména v tom prvním by se klasický knihy asi dost prodražily, vzhledem k tomu, že váha a kapacita zavazadel do letadla je dost omezená. A v neposlední řadě je mnohem pohodlnější v autobuse držet malý Kindle než kilovou hromadu papíru.

Podsvícený displej

Zcela jistě je pro oči lepší, když osvětlení jde na displej a ne z něho, ale tisíckrát jsem ocenil svítící displej v autobuse, který vjel do tunelu, nebo který jel v noci. Doma si člověk přece jen vždycky rozsvítí, ale je to právě na cestách nebo venku, kdy to člověk ocení nejvíc. Ale i v přítmí nebo pod slabým osvětlením se z Kindlu čte neporovnatelně lépe oproti papíru. Rozsah svítivosti je docela široký jak pro čtení v naprosté tmě, tak na do-podsvícení v tmavé místnosti.

Vocabulary Builder

Tohle je funkce přidaná až nedávno novým firmwarem, ale v podstatě dělá to, že separátně uloží každé slovo, které jste si vyhledali; což je užitečné především u anglických knih, kterých ale já čtu většinu. Zpětně si pak můžete prohlédnout všechna vyhledaná slova, přečíst si i jejich definici a zobrazit si je v původním kontextu. Studium slovíček z knih už nemůže být jednodušší.

Dotykový displej

Přiznávám se, že listování bylo mnohem pohodlnější na klasickém Kindlu, kde bylo tlačítko a člověk nemusel při čtení vynakládat absolutně žádnou námahu, tady si člověk musí vždycky šáhnout do textu a moc u toho hýbat prstem. Na druhou stranu, všechno ostatní je navzdory neresponzivnosti e-papíru pohodlnější a rychlejší přes dotykové ovládání než bylo původně přes tlačítka; což platí hlavně pro zvýrazňování textu a vyhledávání slov.

Automatické odemykání

Kindle se umí, podobně jako iPad, sám odemknout s vhodným pouzdrem. Pokud jste tedy na zastávce nebo máte někam jít, jednoduše zaklapnete a jdete. Je to drobnost, ale potěší.

Rychlost čtení

Kindle umí sledovat rychlost čtení a ukazuje potom čas do konce aktuální kapitoly nebo celé knihy. Extra užitečné v případech, kdy máte v plánu někam jít a (ne)víte, jestli stihnete ještě jednu kapitolu, nebo už radši ne.

Synchronizace napříč zařízeními

Málokdo to ví, ale Kindle není jenom samotná čtečka, ale také aplikace pro iOS, Mac nebo Windows; nebo cloudové rozhraní přístupné z prohlížeče. Pokud se tak stane, že si Kindle zapomenete, stačí otevřít něco z toho, a můžete pokračovat tam, kde ještě skončili. Já dokonce v případech extrémní lenosti otevírám aplikaci na telefonu i v případě, že mám Kindle v batohu v místnosti vedle, kam se mi nechce jít. :)

Závěr

Shrnuto a podtrženo, s Paperwhitem jsem nadmíru spokojený. Nevím jak dlouho přesně vydrží, ale ještě se mi nikdy nevybil, a to už byly chvíle, kdy mě prosil o zapojení do nabíječky snad i přes týden. Za celé dva roky téměř denního používání se mi zasekl dohromady asi třikrát (kde pomohlo klasické vypnout a zapnout), z toho jednou se ve skutečnosti nezaseknul, ale sám od sebe si začal updatovat firmware, který přinesl mj. výše zmíněný Vocab. Builder, který původně měl být výsadou jenom pro Paperwhite 2.

Co se týká knih, tak v angličtině se dá sehnat všechno a český trh s e-knihami taky pěkně roste. S dostatečně rychlou kopírkou už není problém si svoje knihy digitalizovat svépomocí, současné programy pro rozpoznání textu pracují celkem bezchybně (Abbyy Finereader, Adobe Acrobat).

Dále odkazuji na dva starší návody – jak vyresetovat rychlost čtení a jak pracovat s texty (s tzv. highlihts, označenými pasážemi textu) z Kindlu.

Jak vyčistit vodní dýmku

Loni v létě jsem objevil společnost Kaya Shishas z německa a jejich vodní dýmku PNX480. Krásný design zachovávající tradiční tvar vodních dýmek, ale bez takových těch arabských detailů.

Předtím jsem měl dvě různé vodní dýmky Aladin, a kromě toho, že se mi moc nelíbily, jsem je vlastně ani pořádně nikdy nevyčistil. Ale moje Kaya se mi líbí a hlavně je cenově trošku jinde, proto jsem si řekl, že by si zasloužila trochu lepší péči.

Alespoň zběžně opláchnout a propláchnout vodní dýmku by mělo být samozřejmostí po každém použití, byť uznávám, že sám v ní někdy nechám vodu stát tři dny, někdy ji pořádně neopláchnu a tak. Ale po necelých čtyřech měsících, co tuto vodní dýmku mám, jsem se rozhodl ji vyčistit pořádně. Jak na to?

Pokračování textu Jak vyčistit vodní dýmku

Jak přežít na Facebooku

Nedávno jsem kvůli výdrží baterie na notebooku musel přejít z Google Chrome na Safari, ale kromě kýženého efektu delší výdrže to mělo taky jeden vedlejší a značně nepříjemný efekt: na facebooku se nedalo vydržet.

Proč? Na Google Chrome jsem používal plugin Facebook Purity, který jsem už do Safari zapomněl přidat.

Neustále jsem tak měl před očima co se komu kde líbilo, co kdo kde komentoval, co kde dělá a podobně. Skutečných statusů, fotek nebo sdílených odkazů bylo jen poskrovnu.

Takže zpět k nadpisu: jak přežít na facebooku? Je to velmi jednoduché a stačí k tomu dva kroky.

(A ne, mazat se mi ho zatím moc nechce, přecejen je to většinou můj jediný kontakt na lidi hlavně z USA).

  1. Nainstalujte si facebook purity

Screenshot 2014-01-19 14.00.58Je to plugin funkční ve většině běžných prohlížečů a jednoduše se stará o to, aby se Vám neukazovaly blbosti. Všechno lze velmi podrobně nasavit, já jsem šel trochu do extrémů a mám nastaveno, abych viděl jenom:

  • statusy, fotky a sdílené odkazy sledovaných (o tom dále) přátel
  • změnu profilových a cover fotek

Dále tento plugin umí skrýt ruzné „You might like“ odkazy, „Friends you might know“ seznamy a podobný nedůležitý věci (pozvánky do her, dárky, hastagy atp.). Nastavení je velmi podrobné a umí řešit i některé neduhy v použitelnosti facebooku.

Stahujte na http://www.fbpurity.com. Je to základní must-have plugin hned vedle AdBlocku. Tedy pokud máte facebook.

2.    Sledujte (‚follow‘) jen toho, koho chcete

Screenshot 2014-01-19 13.52.30Druhý a závěrečný krok. Kromě otravných a nedůležitých zpráv ze strany facebooku je otravný i samotný obsah některých lidí. Já totiž celkem nepotřebuju 30x týdně číst (od třiceti různých lidí), že zkouškový je fakt těžký. Nebo mít na očích bezduchý statusy typu „5/9“, což pokud jsem správně to pochopil znamená, že někdo udělal už pět zkoušek z devíti. Inu, gratuluji! … a klikám na „Unfollow“.

Kindle Paperwhite – vynulování rychlosti čtení

screenshot_2014_01_12T18_33_53+0100Další z mých oblíbených funkcí, které měl nový Paperwhite oproti mému starému Kindle 3 je zobrazování rychlosti čtení, konkrétně tedy kolik času zbývá do konce kapitoly nebo do konce celé knihy.

Občas se ale stane, že rychlé listování v knize nebo časté odskakování od čtení bez uzamčení Kindlu zkreslí skutečnou rychlost čtení. Naštěstí lze tento údaj smazat a poté se začne měřit znovu:

  1. V knize, kterou čtete, jděte do vyhldávání.
  2. Dejte hledat ;ReadingTimeReset
  3. Vyhledávání najde 0 výsledků, ale po návratu do knihy se zobrazí znovu „Learning reading speed“

Kindle Paperwhite – práce s highlights

S Kindlem 3 nebyly moc problémy. Všechno fungovalo, zvýrazněné pasáže se ukládaly do textovýho souboru přímo na Kindlu a s pomocí jednoduchých nástrojů se daly jednoduše rozsekat do jednotlivých souborů podle knížek.

S Kindlem Paperwhite nastal problém. Highlighty z nakoupených eknížek odlítávají do cloudu a těžko se odsud loví. Ale jde to.

1. Bookcision
bookcisionJednoduchý bookmarklet, funguje ale jenom na originální e-knížky zakoupené na Amazonu. Otevřete si v prohlížeči kindle.amazon.com, najdete si ve svých knížkách tu, ze které chcete dostat zvýrazněné pasáže, kliknete na tlačítko a tento skript je vycucne přehledně, můžete si je zkopírovat a dál si s nimi dělat co chcete.

http://www.norbauer.com/bookcision/

2. Clippingsconverter

Screenshot 2014-01-12 19.05.38O něco vhodnější způsob: online služba, která umí vzít soubor My Clippings.txt (do něj Kindle ukládá highlights také z Personal Documents, nejen z originálních ebooks), z něj vypreparovat  highlighty podle knížek a přehledně je zobrazit. Dál už si s tím můžete pracovat jak potřebujete.

http://clippingsconverter.com

Moje zkusenosti s GoPro HD Hero 3 (Black edition)

Vlastnil jsem GoPro Hero 1, ktere jsem koupil v USA za 4 700 Kc, letos v prosinci jsem ho za stejnou castku prodal tady v Cesku (aneb jak si s GoPro natacet zadarmo tri roky…) a rozhodl se pro upgrade na nejvyssi verzi treti HD generace teto kamery – GoPro HD Hero 3 Black Edition. Presvedcil me k tomy vykon v horisch svetelnych podminkach, prehrsel rezimu pro vsechna mozne nataceni, 30 fps burst, ovladani pres iPhone a dalkove pres wifi ovladac a celkove vyborna kvalita za nesmyslne nizkou cenu – alespon v USA, za $399.

Nastal trosku mensi problem s dopravou, protoze v USA uz dva roky nejsem, mit ale znamy po celym svete je vyhoda a jediny co jsem s nechuti zaplatil bylo mastny clo pri prichodu do Ceska (ale diky ruznym trikum ze „sede zony“ to nebylo tak strasny, jako kdybych si to nechal poslat obycejne pres Shipito).

Mimochodem sehnat GoPro 3 v USA pred Vanocema byl problem jako prase, stalo me to dve hodiny prochazeni vsech (!) e-shopu v Google Shopping Search a potom jeste 15 minutovy hovor (aspon ze toll-free pres Skype), kde jsem vysvetloval proc s ceskou kartou s jmenem Jiri Pavlik objednavam kameru k Sandre na floridskou adresu…

No a ted uz moje prozatimni postrehy z pouzivani:

Pokračování textu Moje zkusenosti s GoPro HD Hero 3 (Black edition)

Jak vystopovat ukradený notebook

Než budete číst dál: Pokud už Vám notebook ukradli, máte s největší pravděpodobností smůlu. Pojďmě se ale podívat, co můžeme preventivně udělat pro to, aby se notebook podařilo vystopovat a jak si usnadnit prokázání vlastnictví při jeho případném nálezu.

Po aféře s ukradeným notebookem Lukáše K. jsem se rozhodl dopsat a zveřejnit tento svůj starší článek, který jsem rozepsal už v Las Vegas na nový rok:

Právě jsem na YouTube dokoukal video o tom, jak borec vystopuje zpět svůj Mac (zrovna ukradený taky v Las Vegas), a naprosto s ním soucítím. Ať už jde o tu bezmoc, když Vám ukradnou počítač, nebo o tu radost, když zjistíte IP adresu, kde se stroj připojil a dokonce se dokážete připojit na VNC a zjistit, co dělá ten, kdo je právě na Vašem laptopu.

Zažil jsem v USA bohužel stejnou podobnou situaci. Narozdíl od tohoto chlapíka jsem ale nemohl volat policajty (underage drinking party), stejně jako jsem neměl LogMeIn ani jinou VNC, na kterou bych se mohl připojit – díky Dropboxu a Last.fm jsem ale věděl, že můj notebook byl online hned další ráno. Můj příběh není ani zdaleka tak zábavný jako jeho nebo Lukášův. Jediné, co jsem zjistil byla nepoužitelná adresa, jméno které nikdo neznal a IP adresa, která mi byla k ničemu.

Inu, z tohoto videa a z vlastní zkušenosti pár dobře míněných rad…

Pokračování textu Jak vystopovat ukradený notebook

Amazon Kindle 3 – zkušenosti (doplněno)

Je to přesně týden, co mi ve schránce přistála čtečka od Amazonu, poslední Kindle 3 ve WiFi verzi. Pokud náhodou nevíte, co to vůbec je, tak doporučuji článku třeba u Radka Hulána nebo na Pina.cz.

Než jsem odjel do USA, zamanul jsem si, že budu číst víc v angličtině. Protože jsem od přírody líný chodit někde po obchodech a kupovat knihy, nebo nedejbože sedět u počítače a nakupovat je na Amazonu, a pak čekat, než se uráčí doplazit do mé schránky, usoudil jsem, že Kindle by mohl elegatně vyřešit všechny tyto problémy.

Proto jsem ho objednal, (docela bez přemýšlení) asi 5 minut poté, co se na Amazonu objevila hláška “in stock” (předtím se na něj muselo čekat, a jak už jsem psal, to já nerad). Využil jsem taky nějaké promo akce, a za next-business-day shipping jsem zaplatil jen $4 namísto obvyklých asi dvaceti. Celkem mě tedy čtečka vyšla na $143, v té době na něco okolo 2 680 Kč. A fakt, hned druhý týden se v trackingu balíčku objevilo, že byl doručen. Hned jsem tedy nastartoval čtyřkolku a jel si ho vyzvednout (ne na poštu, žiju tady na farmě a k poštovní schránce to je docela daleko. Nebo ani není, ale na čtyřkolce je to rozhodně rychlejší).

Pokračování textu Amazon Kindle 3 – zkušenosti (doplněno)

Lyžování se Skiline

Sice nevím, jestli je to novinka nebo to funguje už několik let, ale téměř všechny lepší lyžařská střediska mají zavedenou novou vychytávku – jednoduše jde o to, že kdykoliv projdete terminálem k vleku, uloží se o tom záznam a po konci lyžařského dne se z toho generují poměrně zajímavé statistiky:

  • kilometry najeté do výšky
  • kilometry najeté do dálky (v porovnání s GPS to odpovídá +- 20%, záleží, jak moc respektujete značení sjezdovek :o)
  • počet jízd na vleku
  • čas prvního a posledního check-inu + celková doba strávená na svahu
  • pěkný graf

Z celkových statistik se pak dá pěkně sledovat, který den se lyžovalo nejvíc a podobně. Jediné, co k získání dat potřebujete, je kód ze skipassu (stačí hned po zakoupení vyfotit a dál to neřešit) a poté si na stránce Skiline najít navštívené středisko a kód zadat.

Výstup vypadá nějak takto (mimochodem – nejlepší lyžovací den vůbec – počasí akorát, půjčené super lyže, prázdné svahy):

Skiline output

Docela mě překvapuje, že to žádné ze středisek, kde jsem byl, téměř vůbec nepropaguje.