Pick & Pull vrakoviště

Na doporučení známého jsem si v Kanadě koupil auto, kterých je všude dost, a zároveň je nikdo moc nechce, protože jsou poměrně neatraktivní pro kohokoliv, kdo a) nemá hluboko do kapsy a b) nemá víc jak tři děti.  To znamená, že ojetiny se pak dají koupit za pár peněz. Později jsem teda zjistil, že minivan si v Kanadě na Working Holiday kupuje úplně každý, ale mě osobně to prostě ani nenapadlo. :D

Ojetý 2005 Dodge Grand Caravan SXT (to je nejvyšší výbava, což jsem v době koupě ani netušil; ale zpětně je to fajn) jsem tak koupil po krátkém vyjednávání¹ za CA$850 (pozn. všechny ceny v článku jsou rovněž kanadské dolary – CAD, jinak je to cca $625 dolarů amerických, tedy USD). Jen teda pro úplnost, $850 už je teda dost nízká cena i za tohle auto. Myslím, že opravený a vyčištěný by ještě šlo prodat třeba za $1500-2500. V inzerci lidi dodnes občas zkouší ceny i okolo $3000; a podle kanadské Kelley Blue Book je hodnota při privátním prodeji dokonce $4000-5000, ale aby takový prachy někdo dal za tohle auto, to by už musel být blázen, snad jen kdyby to auto bylo v naprosto mint stavu, což v Albertě moc nehrozí. Sníh na silnicích 6-8 měsíců v roce a s tím související sůl do 10-15 let rozežere cokoliv, pokud se o to člověk echt nestará. A minivany většinou nebývají auta s přehnanou péčí. I když, jak jsem později zjistil, jako každý niche market, i minivany od Chrysleru mají početnou fanouškovskou základnu… 😂

No ale to jsem trochu odběhl. Takže mám auto za $850, fajn. „Problémem“ takto levných aut je, že když chcete (nebo potřebujete) něco opravit, tak se do hlavy vždy vtlouká myšlenka, jestli to má vůbec smysl, když i blbá plná nádrž má hodnotu skoro 10% celého auta. :D

Třeba taková oprava pojezdu bočních dveří je v nových dílech (2x kabeláž) cca $120, a investovat tolik peněz na tomto autě za takový detail (dveře jdou jinak používat klasicky manuálně) je v podstatě nesmysl.

Jak americké vrakáče fungují?

Proto jsou v Americe a Kanadě skvělý vrakoviště typu pick & pull. Tam přijdete se vším nářadím, co si myslíte, že budete potřebovat, podepíšete nějaký papír (liability waiver), že když tam na vás spadne auto, tak je to nezajímá, zaplatíte $1 za vstup, najdete si auto, že kterého potřebujete díl, a ten si sami vymontujete. Výhodou je taky to, že nemusíte být nějak extra opatrní, a běžně co je v cestě, to odříznete, urvete, nebo odlomíte (ale pochopitelně je fajn to nedělat, pokud to jen trochu jde).

S sebou si můžete přinést veškeré nářadí, které budete potřebovat (vše si naložíte na vozík na parkovišti); s výjimkou reciproční pily (sawzall nebo bodysaw), úhlové brusky (grinder), a auto akumulátorů (v autech baterky už nejsou) – prostě nic, co potenciálně jiskří (protože pak se stane tohle). Naštěstí aku nářadí si jinak dovnitř vzít můžete… a jaká je to náhoda, že některé z nich zrovna na 12 V fungují… :D Ne, že by to k něčemu extra bylo, auta nemají provozní kapaliny ani klíčky, takže je nenastartujete, ale třeba na přečtení kilometrů, odemčení zámků tlačítkem zevnitř, nebo posunutí elektrických sedaček to stačí (a jde to klidně i z 18V baterky, když na to přijde).

Alex z anglického youtube kanálu Car Throttle měl z návštěvy USA video Pulling Parts In An American Junkyard Is The Ultimate Day Out, s čímž nelze než nesouhlasit, i když celodenní výlet jsem si z toho zatím neudělal. :D Je ale pravda, že za dolar je to zábavy víc než dost… Klidně doporučuju i v USA jen tak, jako kulturní zážitek při cestování. Pro petrolheady to za dolar už nic nepřebije (snad jen v půjčovně upgrade za $0 z V6 Camara na V8 Camaro SS). :D

Takže to není jako třeba v Česku, kde je vrakoviště většinou soukromý dvůr/sklad, kam musíte zavolat, abyste zjistili jestli tam to auto vůbec mají, a když chcete nějaký díl, tak se jeho cena bude lišit podle modelu auta (plus cena práce za vymontování)…

Jeden z nejznámějších řetězců, který má pobočky po celých USA i v Kanadě se jmenuje právě doslova Pick & Pull, a cena za všechno je předem daná. Jsou i další řetězce (U Pull It aj.), případně jenom lokální vrakáče, a tam už pak záleží na konkrétním místě, protože o některých jsem slyšel stejné historky, kde si cenu na výkupu cucají z prstů podle lukrativnosti modelu, ze kterého díl pochází.

Ale třeba právě v Pick & Pull bude díl stát stejně, nezávisle na tom, jestli jste díl vymontovali z novějšího dražšího auta (ne, že zrovna těch by tam bývalo nějak moc), nebo ze staré obouchané plečky. Váha vzduchu je váha vzduchu, alternátor je alternátor, stěrač je stěrač, všechno má pevně danou cenu, kterou si najdete předem, abyste si sami zhodnotili, jestli úplně nový díl prostě nebude pohodlnější a výhodnější.

Celý to běží na systému Row52.com, což je taková SaaS platforma pro vrakoviště – ať už pro řetězce typu Pick & Pull, nebo pro menší lokální dvory. Součástí je mj. databáze aut na všech těchto vrakovištích, kde najdete fotky, VIN (ze kterého se dál vycucne rok, model, výbava, motor, barva), občas dopíšou i kilometry atd. Tam se můžete zaregistrovat, a nastavit si notifikace, a jakmile se takové auto objeví na kterémkoliv z vrakovišť na této platformě, přijde vám email a je tam přesně uvedené v které řadě na kterém vrakáči to konkrétní auto najdete:

Pak taky dokonce existuje databáze „pullerů“, tedy mechaniků, kteří za poplatek vymontují vámi hledaný díl a pošlou vám ho. To v situaci, pokud se auto, o které se zajímáte, objevilo na druhém konci kontinentu. To samozřejmě dává smysl spíš v případě vzácnějších project cars, než že byste si nechali poslat páčku blinkrů z Toyoty Camry, kterých jsou všude miliony. Ale je fakt, že když se pak objeví nějaký lukrativnější auto, tak je většinou rozebrané poměrně rychle, až si říkáte, kolik lidí má doma rozpadlý Porsche Cayenne první generace (fun fact: údajně je takových rednecků poměrně dost :D). Myslím, že pár jedinců je schopných se uživit i tím, že spekulativně vymontovávají hůře sehnatelné díly, pokud mají třeba z (předchozí) praxe automechanika přehled o tom, co, za kolik a jak rychle se dá prodat.

Kolik se da reálně ušetřit?

Já toho z vrakáče na autě vlastně moc nemám, ale i tak tam rád chodím. Ze začátku jsem hodně měnil věci, kde to nebylo 100% nutný. Například:

• Kabeláž elektronicky posuvných dveří – nová $65/kus, potřeba dva kusy, z vrakáče $8/kus z low-mileage auta. Problém byl, že stářím ty kabely praskají a dveře se pak otevřou třeba jen do půlky, protože v půlce ohýbání kabelového hada se napůl prasklý kabel rozpojí úplně a ztratí kontakt. Nejdřív jsem to pospájel páječkou, ale pak to zase popraskalo jinde. Zánovní kabeláž z očividně garážovaného auta potom vydržela až do prodeje auta.
• Páčka na otevírání kapoty – nová $25, z vrakoviště $4. Předchozí majitel tahal za lanko sikovkama.
• Páčka blinkru – nová asi $65, použitá $13, problém viz fotka výše.
• Dokoupil jsem chybějící sadu na spuštění rezervy ($5) – takový čtyřhranný klíč, kterým se otáčelo dírou v podlaze mezi sedadlem řidiče a spolujezdce, což spustilo rezervu na zem.
• Senzor teploty vzduchu sání ($3). Ten jsem nepotřeboval, se jen ukázalo že auto vyhodilo chybu potom, co jsem ho po výměně svíček nedocvaknul úplně zpět. No ještě že jsem nekoupil novej! :D
• Neviklající se cup holder (asi $6).
• Nepolitý manuál ($4),’.
• Mechanismus zadního stěrače, bez motorku ($14). Jednoho dne jsem přišel k autu a viděl, že stěrač prostě… zmizel. Prostě se odlomil pastorek i s ramínkem stěrače. Nějak, někdy. ¯\_(ツ)_/¯
• Solenoid automatické převodovky ($23, nový $150), atd.

Což jsou všechno věci, který se moc nevyplatí shánět nový. Třeba u toho solenoidu pro automatickou převodovku se nakonec ukázalo, že problém byl mnohem jednodušší – v převodovce nebyl dostatek oleje (měrka v převodovce sice byla, ale správně přečíst stav oleje je výrazně složitější proces, než u motoru). Kdybych si ten díl za $150 koupil, a zjistil, že vlastně zbytečně, tak už by to bylo dost vyhozených peněz, naopak $23 mě moc netrápí.

A ty ostatní věci… když se za pár kaček dají vyměnit, tak proč ne. Vyloženě to už možná ani není o tom ušetřit na dílech, jako spíš o tom opravit věci, který by člověk za normálních okolností na starým autě už neřešil.

Trénink demontáže

Další věc, pro kterou se vyplatí na vrakáč chodit, je prostě si natrénovat jak z auta něco sundat, a postup potom opatrně zopakovat na autě vlastním, tentokrát už s minimálním rizikem, že se někde ulomí něco, co se ulomit nemá – protože už víte, kde jsou z vnitřní strany příchytky, kterým směrem je potřeba díl vysunout, aby se nezlámaly apod.

Případ zadní brzdy

Takže až doteď to byly všechny takové nedůležité drobnosti.

Ale minulý pátek odpoledne jsem si všimnul, že mi teče brzdovka ze zadního třmenu u spolujezdce. Dělal jsem komplet brzdy týden předtím; zadní kotouče byly sjeté 2 milimetry pod limit, a destičky úplně bez materiálu, takže píst byl vyjetý na maximum a při zatlačení zpět se nejspíš porušilo jeho těsnění.

Tohle je zrovna závada, kterou je potřeba řešit ihned, takže jaké jsou možnosti?

Nejlevnější díl (ne že by na tom záleželo, ale je to OE# 05019808AA), co jsem byl schopný najít a sehnat (což je remanufactured z RockAuto.com z USA²): po přepočtu z USD tedy třmen za C$42 + C$20 core charge (viz dále) + C$22 pošta a daně do Kanady, celkem C$88. Žádná hrůza. Jo, mělo by se to měnit v páru, ale u zadní brzdy, na autě za $800 to hrotit nebudu… Jsou tam pak i možnosti nákupu v páru, které nevyjdou o tolik dráž, což bych zvážil kdybych věděl, že budu v Kanadě na dýl, a budu s tím autem jezdit dokud se samo nerozloží (což při zdejším solení už moc dlouho trvat nebude :D ). Problém je, že doručení bude trvat zhruba 3-5 dní, což je sice přes půl kontinentu v době Covid-19 naprosto super, zrovna v této situaci ale pořád dlouho, protože bych s autem jaksi potřeboval jezdit.

Jinak core charge je vratná záloha, kterou dostanete zpět, když vrátíte starý použitý díl (který se potom recykluje, a časem si ho koupí někdo další jako remanufactured part, zrepasovaný díl). U nákupu z Rockauto.com propadá, protože se nevyplatí nic posílat zpět do USA z Kanady (čti pošta je dražší než core charge), často se to nevyplatí ani přímo z USA. U dražších položek je na zvážení si starý díl nechat, a zkusit poslat aspoň při výletu do USA, jinak ale klidně vyhodit, člověk pořád ušetří. Viz dál. Core si účtují i vrakoviště, ale jsou to tak malé částky (jednotky dolarů), že se to nevyplatí už vůbec.

Ale zpět k tématu, za kolik bych sehnal třmen lokálně přímo v Calgary? Např. kanadský Auto Value Parts, obecně vesměs nejlevnější díly, většina běžných věcí (filtry, destičky, kotouče, dokonce i filtr automatu a těsnění na vanu od převodovky) na kterékoliv pobočce – v Calgary jich je asi 5 – vždy skladem. U třmenu ale neukazují ani cenu (že pro pricing si mám zavolat), ani že by byl skladem; což minimálně znamená, že nikde v Calgary ho skladem určitě nemají a shánět ho začnou až na objednání bůhví za kolik.

Pak je tu NAPA Autoparts. Obecně hodně drahé díly, pokud člověk nemá account se slevou. Prostě takové kanadské Auto Kelly (a pokud to nevíte, tak ano, Auto Kelly má neskutečně napálené ceny :D). NAPA má každopádně třmen v katalogu i s cenou, takže to máme $82 za třmen, $58 core a 1-2 dny dodání na pobočku, protože v celém Calgary nikde nic skladem. Celkem tedy $147 (tj. o $59 dražší, než poštou z USA), ale už by mělo cenu přinést zpět starý díl, dostat zpět core charge (v tomto případě $58) a mít to o maličko levněji než poštou z USA (tedy za $82). V Calgary neměli skladem nikde nic, ale čekání by bylo kratší – 1-2 dny doručení na pobočku, namísto 4-5 dní na FedExem z USA. Z toho se dá usuzovat, že v Auto Value Parts by v tomhle případě asi bylo reálný se dostat na nižší cenu, než poštou z USA (což by byla výjimka – reálně z USA poštou vyšly levněji i věci jako komplet tlumiče, a to byly docela těžký balíky).

No každopádně z představy, že dám $80 za díl, budu na něj 2 dny čekat a bude mě štvát, že jsem je nevyměnil oba dva, jak se má (když tam dám použitý, tak ani nepůjde poznat, že se měnil :D), jsem nebyl úplně nadšený.

Tak jsem šel hned další den, v sobotu ráno, na vrakáč. Zaplatil jsem $1 za vstup, našel asi pět Caravanů se stejným třmenem (co jsem tak vypátral, tak třmen 05019808AA se na žádné jiné modely v rámci koncernu Chrysler nemontoval), vybral jsem si ten nejmíň zrezlý s nejmíň sjetýma destičkama (aby se pístky stlačovaly zpět co nejmíň), během minuty odmontoval, odřízl hadičku a bylo. Na jiném autě jsem si ještě zkusil hadičku odšroubovat, abych věděl, co a jak, a šel jsem. :D

Za třmen jsem zaplatil $22, přesně podle ceníku, ještě před obědem jsem ho namontoval na svoje auto namísto protékajícího, brzdu jsem odvzdušnil (sám a bez odsávačky, s kusem túbajforky ³, a elektronicky posuvnou sedačkou :D ), a znovu jsem jezdil, necelých 18 hodin od zjištění závady.

(Mimochodem ten pokles tlaku skrz prasklé těsnění měl docela citelný vliv, docela by mě zajímalo jak by se to chovalo s přeříznutou hadičkou a úplnou ztrátou tlaku. Ale za celou tu dobu zároveň nevyteklo dost brzdové kapaliny na to, abych ji vůbec musel doplňovat.)

Ve výsledku jsem ušetřil 1-2 dny čekání, $60, a blbej pocit, že bych na autě měl tři prorezlý třemeny, a jeden zářivě stříbrný nový (i když to by se srovnalo během několika málo měsíců :D ).

Na starý auta jsou vrakáče prostě super. Měl jsem v Česku třeba BMW e36 jako winter car, a shánět každou drobnost přes bazoš, týden na to čekat, a nakonec ještě dostat díl, který měl stejnou vadu (prasklé nůžky vysouvající elektrické okno zná snad každý majitel e36, který se to pokoušel řešit) jako ten původní, to je prostě totálně na palici. :D

1. Kolik? 1000. Dám 800. 850? OK. :D
2. Odsud se i s poštovným do Kanady a clem vyplatí skoro všechno kromě vyloženě těžkých věci jako brzdové kotouče; autodíly jsou v Kanadě prostě strašně drahé.
3. Prkno, kde 2×4“ [two by four] je nejčastější rozměr v severní Americe; i když ve skutečnosti to prkno má asi 1,5×3,5“, protože 2×4“ je rozměr dřeva ve stavu rough sawn, tj. před finálním opracováním, které se ale v minulosti nedělalo, ale to už je velmi nad rámec článku o autodílech. :D