3D tiskárna Creality Ender 3 Pro – moje zkušenosti

Druhá 3D tiskárna – proč?

Situace dospěla do stádia, kdy jsem potřeboval druhou 3D tiskárnu. První tiskárnu mám u rodičů ve sklepě (kdysi známo také jako „doma“). Jde o plastovou, dosti hlučnou, a dnes už také značně obstarožně vypadající stavebnici Anet A8, která ovšem splnila to, co od ní bylo kdysi očekáváno – skvěle posloužila jako úvod do světa 3D tisku za pár korun (a jinak slouží nadále, což je fascinující vzhledem k tomu, že naposledy jsem se v ní vrtal v dubnu 2019 – což ale taky znamená, že jakmile se něco zásadnějšího vysere, tak to bude její konečná):

Anet A8 – plastová stavebnice.

Kvůli hlučnosti nicméně její přestěhování na byt nepřicházelo v úvahu. Vzdálený tisk, ač díky OctoPrintu, webkameře a vzdáleným rukám (bratr) možný, taky začal narážet na svoje limity, a na to, že zase tak často domů nejezdím.

Ale jakou vybrat?

Když už jsem se teda rozhodl, že 3D tiskárnu koupím, bylo potřeba se rozhodnou jakou. Rovnou jsem pokukoval po Enderu 3, což už tehdy v roce 2018, kdy jsem kupoval Anet A8, měla být moje první volba, jak jsem i zmiňoval v tehdejším článku.

Průšu, ani ojetého (cca 15 tis. Kč za mk3), si zatím stále před sebou nedokážu finančně ospravedlnit, a Průša Miník je zase s tiskovou plochou 18×18 cm moc malý (na Anet A8 jsem z tiskové plochy 200×200 mm mnohokrát ždímal poslední milimetry).

Mezitím se ukázalo, že Ender 3 se nyní dá sehnat ve třech variantách: původní Ender 3, Ender 3 Pro a Ender 3 V2. Snažil jsem se v tom nějak zorientovat, ale vyústilo to v to, že jsem to „nechal na později“. Nicméně alespoň jsem si nastavil watchdog na bazoš, což vedlo k tomu, že o několik týdnů už jsem měl doma (použitou) tiskárnu Creality Ender 3 Pro.

A byla to dobrá volba, kterou bych asi z těch třech výše zmíněných vzal i tak. Nad základním Enderem už asi smysl uvažovat nemá, a V2 má největší bonus ve fancy ovládání (má velký barevný displej), což je mi ale poměrně k ničemu (viz dále) – tiskárnu jsem měl v plánu mít zavřenou v komoře, ovládat ji vzdáleně, a do komory jen chodit pro hotové tisky a měnit filament.

Pán, který ji (po přechodu na Průšu, jak jinak :D ) prodával, už stihl udělat několik upgradů – k těm se hned dostanu. A moje první dojmy?

První dojmy

S tiskárnou se to mělo tak, že jsem si pro ni chtěl zajet, ale časově to vyšlo tak, že pán měl cestu kolem, a že mi ji přiveze. Tak přijel, otevřel kufr, vzal tiskárnu do ruky za rám, a že tady ji teda mám. Moje první myšlenka, znajíc jenom akrylátový rám Anet A8, byla „Proboha co to dělá!!! Teď se to bude muset celý znova seřídit!“. Pak jsem to vzal do ruky já a pochopil jsem – rám z hliníkových profilů je prostě… pevný. Dost nezvyk. Plastovou Anet A8 je totiž lepší vůbec nepřenášet a celkově na ni moc nesahat. :D

Jinak ale celkově první dojmy skvělé a skutečně jsem litoval, že tehdy nákup Anet byla taková (doslova) hurá akce a nevěnoval jsem tehdy byť jen hodinku nějakému researchi…

V jakém stavu jsem tiskárnu koupil

Tiskárna měla od minulého majitele vyměněnou základní desku za novější tichou Creality v4.2.7, z čehož jsem se málem propadl blahem, a to proto, že ta deska má už z výroby konektor na všechno – auto leveling senzor, filament runout senzor – prostě se to tam zapojí, v Marlinu se funkce aktivuje, firmware se zkompiluje, nahraje na microSD kartu, deska se sama přeflashuje a hotovo.

Když si vzpomenu, jak jsem flashoval fake-duino (neorigo Arduino z alíka) na IDE, abych pak přes ghetto napájené drátky nahrál bootloader na desku v Anet A8 a až potom mohl na konec slavnostně přehrát firmware, tak mě pomalu omývá. Třeba ke zprovoznění autoleveling senzoru jsem tehdy musel připájet dupont káblík zezadu na jeden z pinů displeje, protože ta deska neměla dostatek volných pinů navíc. :D

Takže tichá deska, co dál? Na tiskárně byl vytisknutý jiný držák chladiče hotendu (Satsana), a pár dalších maličkostí. Navíc mi k tomu minulý majitel dal hromadu magnetických podložek, jednu originální skleněnou a nějaké drobnosti (držák na filament s kuličkovými ložisky, takže se hladce odmotává).

Vlastně teda ani nevím, jak vypadá stock Ender 3 Pro, takže těch drobností mohlo být víc, ale ta tichá deska byla zásadní, zbytek si člověk může vytisknout sám.

Zvuková izolace je tam spíš jako tepelná, v zimě je v komoře i pod 10 stupňů, a v tom už se celkem blbě tisknulo. V létě stačí tisknout s otevřenýma dvířkama.

Co jsem dodělal já

Já jsem k tiskárně dodělal následující:

Vzdálené ovládání přes web/mobil: OctoPrint na Raspberry Pi

Po zkušenosti z minula jasná věc: to musí být první věc, co k 3D tiskárně dodělat. A vlastně je jedno, jestli ta tiskárna je Ender 3 nebo Průša.

Jde o vzdálený dohled nad tiskárnou (mám ji v komoře napříč bytem), snadný start/stop tisků, sledování přes webkameru, atd. přes webový prohlížeč nebo mobil. Nedokážu si už vůbec představit, že bych s každým jednotlivým tiskem chodil s paměťovou kartou.

Raspberry Pi jsem vzal z šuplíku (tuším 3B), webkameru nejbližší z bazoše a funguje to skvěle. Jen asi budu muset i do komory natáhnout cat5 kabel, protože přes wifi napříč panelákem to není vždy ideální. Hotovo. :D

Automatické vyrovnávání podložky – 3DTouch

K mému překvapení jsem tiskovou podložku na Enderu vyrovnal jednou a potom jsem tiskl snad měsíc bez toho, aniž bych na to musel sahat, ale přecejen když potom člověk občas mění podložku (různě vysoké sklo/kovová PEI nebo magnetická podložka), tak je fajn, když se tiskárna srovná sama. Spousta lidí tvrdí, že stačí občas srovnat ručně a leveling senzor není potřeba, ale podle mně to je naprostá kravina.

„First layer porn“ (čti dobrý pocit z perfektní první vrstvy při tisku) je taková oblíbená zábava na Redditu, ale já už si skoro říkám, „no a co?“. Mám krásnou vždy každou první vrstvu, a právě auto leveling senzor na tom má hlavní zásluhu.

Jen při instalaci jsem byl trochu hrr a zapojil to podle barev, odměnou mi byl zvuk typický pro zkrat a smrádek spálené elektroniky. Naštěstí senzor překvapivě po správném zapojení naběhl a funguje dodnes. Což očividně není vždy tak, protože YouTube komentáře jsou plné těch, kteří to taky „zapojili podle barviček“ a pak museli jít kupovat druhý senzor… :D

Instalace byla relativně jednoduchá – vytisknutí držáku, protažení kabelů, zapojení (na druhý pokus správně), odkomentování několika funkcí v alternativním Marlin firmwaru a úprava startovacího kódu (viz dále). Sice pořád docela složitý úkon pro úplného začátečníka, ale jak už jsem zmínil na začátku, oproti Anet A8 naprostá pohodička.

Senzor filamentu

Senzor na konec filamentu (automatická pauza tisku, když se spotřebuje všechen filament ze špulky) jsem chtěl kdysi udělat na Anet A8, ale nějak jsem se k tomu už nedostal, protože při mém tehdejším objemu tisků jsem v tom moc neviděl smysl. Teď, když někdy sjedu jeden filament za pár dní, tak to už chápu. Ale senzor už jsem měl doma z té doby, tak jsem ho chtěl využít.

Instalace byla opět úplně jednoduchá – jak už jsem psal, připojil jsem ho do desky, odkomentoval pár funkcí v konfiguraci firmwaru, a hotovo. Dlouho jsem hledal způsob, jak to někde napevno uchytit, nakonec ho prostě nechávám viset na filamentu těsně před vjezdem do feeding PTFE trubičky.

Koupené hardwarové upgrady

Už jsem psal, že od minulého majitele byla v tiskárně nová tišší deska 4.2.7, takže já vlastně ani nevím, jak se choval původní Ender 3 Pro, ale asi byl hlučnější a připojování příslušenství (ABL senzor, filament runaway senzor) o trochu složitější…

Já jsem potom ještě dokoupil:

Celokovový (all metal) hotend/heatbreak

Jednou z bolístek stock Ender 3 Pro je MK10 hotend, kde PTFE trubička, která přivádí filament k trysce, vede přes heat-break úplně k hot-endu. V lidštině to znamená, že konec této PTFE trubičky se v podstatě zahřívá na konečnou tiskovou teplotu, což je u PLA fuk (teploty do 200-210 C), ale třeba s PET-G, kde se teploty pohybují až k 250-260 C je problém v tom, že se konec té trubičky zcvrkne, tím pádem už skrz konec neprojede filament, a tiskárna přestane tisknout (asi není potřeba vysvětlovat, jak jsem na to přišel :D ). Navíc se dostáváme k teplotám, při kterých se mohou z teflonu začít uvolňovat zdraví škodlivé látky. Částečně to řeší PTFE Capricorn, který snese  teploty o něco vyšší, ale pořád je to jen polovičaté řešení.

Celokovový heatbreak zjednodušeně odsune PTFE trubičku o něco dále od hot-endu, takže už nikdy nepřijde do styku s nejvyšší tiskovou teplotou a má to hromadu dalších výhod, které jsou velmi dobře vysvětleny v tomto videu od CNC Kitchen.

Kde koupit: $23 – klon od Triangle lab (jsou i levnější, ale s pochybnou kvalitou zpracování), originál dělá Copperhead z USA (do Ender 3 Pro je varianta C-E).

Napínáky řemenů a GT2 řemínky

To asi nebylo ani potřeba, ale prostě snadnější napínání řemenů. Do tiskárny jsem dal GT2 řemínky vyztužené skelným vláknem namísto těch, co na tiskárně byly (vyztužené kovovými drátky). Měl jsem zásobu už z dob Anet A8, kdy jsem tehdy koupil 5 metrů a spotřeboval jen dva. Znovu bych to asi nekupoval.

Kde koupit: $17 noname

Kovový extruder

Popravdě toto jsem koupil spíš ze zvědavosti, stálo to $5, vypadá to dobře, a z nějakého důvodu se mnohem snadněji mění filament (nejspíš proto, že ta plastová  páčka, která tam byla předtím, pružila).

Do budoucna bych ale hledal variantu se závitem M10 na pneumatickou spojku (tato má M6). Pneumatické spojky na M10 mají průchod pro PTFE úplně skrz, takže tam jde PTFE hadička připojit s menšími vůlemi. Edit: Ty průchozí pneumatické konektory (spojky) jsou i pro M6 závit, takže je to asi fuk.

Kde koupit: AliExpress, noname, $4 (varianta RIGHT)

Silnější pružiny pod tiskovou plochu

Přišlo mi, že by to mohlo něco dělat… :D

Kde koupit: AliExpress, $2, noname

Zbytek, co jsem různě našel

  • tisková podložka PEI zrnitá/hladká (650 Kč) – náhodou jsem to viděl na Alze a jelikož se zdá, že PEI je v dnešní době je celkem v kurzu, tak jsem si říkal, že to taky vyzkouším. Od té doby (3 měsíce) už tisknu jenom na tohle tohle, resp. jenom na tu zrnitou stranu té podložky.
  • 3DLac sprej (220 Kč) – ta podložka výše funguje tak dobře, že ho vlastně moc nepotřebuju, ale zkoušel jsem ho třeba na čisté sklo, a fakt to funguje.
  • Noctua větrák na hot-end – od minulého majitele tam byl nějaký super hlučný 40×40 mm větrák, který jel konstantně na maximální otáčky, tak jsem tam dal Noctuu, protože mně to rozčilovalo. :D Časem dám možná i k základní desce a ke zdroji, ty jdou ale do slyšitelných otáček jen občas a v zavřené komoře to není slyšet, takže to nespěchá.

Suma sumárum, už toho moc nebylo, a tyhle věci bych klidně doporučil všem.

Enclosure (skříňka na 3D tiskárnu)

Stejně jako pro Anet A8 jsem tiskárně udělal skříňku, tentokrát o něco hezčí a propracovanější. Ale základem, stejně jako minule, jsou dva IKEA LACK stolky spojené 6 mm nábytkovou překližkou.

Zdroj jsem přestěhoval mimo enclosure ven (zespod), odvíječ filamentu je zase nahoře. Nechtělo se mi dávat raketu za nábytkový panty, ale nakonec i ty za 40 Kč kus plní svůj účel perfektně.

V zimě je v komoře kolem 12 st. C a uvnitř enclosre je kolem 22-25 st., ale na jaro a léto budu muset dovymyslet zase odvětrávání, protože když je v komoře třeba 22, tak uvnitř už je i přes 30, a to už se stepper motory dost přehřívají a PLA začíná stávkovat. edit: Vyřešeno tiskem s otevřenýma dvířkama, duh.

Jenom jsem to úplně moc nepromyslel a udělal jsem to nižší, než by bylo třeba. Ender 3 Pro má toeretickou maximální tiskovou výšku 250 mm, já ale s celou osou Z vyjedu max do 235 mm, pak to začne narážet do stropu. Ale nikdy jsem nic tak vysokého netiskl, takže mně to nijak nelimituje. :D

Do budoucna bych chtěl už jen dodělat relátka na zapínání osvětlení, tiskárny a případně odvětrávání na dálku přes OctoPrint.

Co bych ještě chtěl dodělat?
Vlastně nic, v plánu mám jen vyměnit větráčky na základní deske a na hotendu za Noctua – aktuální vetráčky jsou nejhlasitější část tiskárny (výrazně), ale přes zavřenou enclosure a zavřené dveře od komory (což jsou vždy, protože je tam celoročně otevřená větračka na okně) to není slyšet, takže to bude spíš taková fajnovka for the old times sake, kdy hovnivě zabarvené Noctua ventilátory byly pýchou každého custom build PC. :D

A jak to tiskne?

Co bych vám povídal, tiskne to dobře až skvěle. Tisky z Anet A8 byly „jenom“ OK. Tehdy mi přišly super, neměl jsem to moc s čím srovnat a na většinu praktických výtisků (věšáky nářadí do garáže apod.) jsem ani nějakou extra kvalitu nepotřeboval a nehrotil. Ten pevný rám ale dělá fakt hodně. Naprostá spokojenost.

Nevím, co bych tady k tomu ještě psal, i když chápu, že to je možná část, která by lidi zajímala nejvíc. Ale prostě jsem v Cura (slicer) vzal základní profily, trochu je poladil a prostě to tiskne dobře.

Závěrem + na kolik to vyšlo

Použitou tiskárnu jsem koupil za 4500 Kč, odprodal jsem věci, co jsem nevyužil (-750 Kč stará deska, extra podložky), dokoupil pár věcí cca za 2500 Kč. Za „šest a něco“ si myslím, že není co řešit a tentokrát ani nelituju, že jsem nezkoumal, jestli v dnešní době nejde za stejné nebo o málo vyšší peníze rovnou koupit něco lepšího. Z velké části i proto, že si myslím, že ani nejde. Ender 3/Pro je tu už dlouhé roky, s bohatým příslušenstvím, velkou komunitou (to znamená, že každý problém už někdo řešil a vyřešil) a nebál bych se ji koupit i jako novou. Ale zas jak říkám, nevím ani, co je jinak dnes na trhu. A s tou tichou deskou si myslím, že je to tiskárna, která spolehlivě obstojí i v roce 2022.

Při instalaci senzorů jsem pořád dost těžil ze zkušeností nasbíraných s Anet A8 a od té doby už si prostě jenom tisknu. Je ale taky nutno podotknout, že snadnost updatování firmwaru se za ty tři čtyři roky taky násobně zjednodušila.

V článku o Anet A8 jsem tehdy zmínil, že mi nižší kvalita tisku nevadí, protože tisknu jenom funkční věci, což byla pravda. Ale když už mám tiskárnu, která tiskne i hezky, tak jsem vytisknul pár kravinek a nabarvil si je, no a mám z toho prostě radost. Vřele doporučuji všem. :D

Kam dál:

  • moje start a end g-cody pro Cura slicer – optimalizované pro maximálně zrychlený start tisku. Podobně je end code optimalizován pro maximálně rychlé „předání tisku“, zároveň je tam nastavená poměrně velká retrakce, která mi umožňuje vyměnit filament bez nutnosti nahřívání hotendu pro jeho uvolnění.

One Reply to “3D tiskárna Creality Ender 3 Pro – moje zkušenosti”

  1. Dobrý den / ahoj,
    chtěl bych se zeptat jak připevnit skleněnou desku, koupil jsem skleněnou desku ender a mám taky příchytky kovové spony. Ale nevím kam je mám umístit a jaký počet 4 nebo více ? Při startu tisku mi tiskána přes tyto spony jede a sundala mi je z desky, asi dělám něco blbě. Můžeš mi prosím poradit ??

Leave a Reply

Your email address will not be published.