Sice nevím, jestli je to novinka nebo to funguje už několik let, ale téměř všechny lepší lyžařská střediska mají zavedenou novou vychytávku – jednoduše jde o to, že kdykoliv projdete terminálem k vleku, uloží se o tom záznam a po konci lyžařského dne se z toho generují poměrně zajímavé statistiky:

• kilometry najeté do výšky
• kilometry najeté do dálky (v porovnání s GPS to odpovídá +- 20%, záleží, jak moc respektujete značení sjezdovek :o)
• počet jízd na vleku
• čas prvního a posledního check-inu + celková doba strávená na svahu
• pěkný graf

Z celkových statistik se pak dá pěkně sledovat, který den se lyžovalo nejvíc a podobně. Jediné, co k získání dat potřebujete, je kód ze skipassu (stačí hned po zakoupení vyfotit a dál to neřešit) a poté si na stránce Skiline najít navštívené středisko a kód zadat.

Výstup vypadá nějak takto (mimochodem – nejlepší lyžovací den vůbec – počasí akorát, půjčené super lyže, prázdné svahy):

Docela mě překvapuje, že to žádné ze středisek, kde jsem byl, téměř vůbec nepropaguje.

Nedávno jsem si objednal na kolo pořádné světlo a napadlo mě něco o tom napsat, čistě z pohledu amatéra (takže nebudu měřit ani volty, ani svítivost). V létě jsem byl na kole v restauraci, která je přibližně 15 kilometrů od mého skromného příbytku. Protože nejsem zrovna příznivce adrenalinových her typu „Cyklista vs. kamion – kdo skončí ve škarpě?“ (a tahle silnice je tím navíc vyhlášená), jezdím tam vždycky trasou okolo řeky, kde se nemusím naprosto ničeho bát (maximálně pádu z deseti metrů do řeky). Jenže je tu samozřejmě jeden problém – v noci je tam naprostá tma.

Dosud jsem na kole jezdil jenom s LED svítidlem od Authoru, které sice stačí jako blikačka ve městě nebo na silnici, aby protijedoucí vozidla zaregistrovaly cyklistu, ale je naprosto nedostatečné pro rychlejší jízdu absolutní tmou. V létě jsem taky trochu začal pročítat bike-forum a nemohl jsem si nevšimnout, jak často se tam řeší osvětlení. A spoustu možností dokonce prodávají v mém oblíbeném Hong Kongském eshopu DealExtreme. Pročetl jsem si diskuzí na toto téma spousty a nakonec si vytipoval pár světel s tím, že si je někdy objednám. To „někdy“ nastalo 24. 12. asi ve čtyři ráno…

A v čem se tyhle světla tolik liší od těch normálních? Dobrá otázka – nevím. Vím jen, že svítí mega a používají se do nich divný tužkovky (18650). :D

Co jsem tedy nakonec koupil? Continue reading →

Apple MacBook Pro 13″ (mid-2010) with serial number WQ0240RWATM
was stolen on November 13th, 2010 at night hours from my house near Farmington, California.

Contact: jirka.pavlik@gmail.com

Kdysi dávno jsem tu popisoval jeden z mých prvních nákupů na eBay, při kterém jsem si koupil „primitivní“ drátovou spoušť za pár kaček k mé zrcadlovce Canon EOS 400D.

Proč? Protože časosběr

Není to tak dávno, co jsem si přečetl článek o časosběru (time-lapse) a zatoužil to vyzkoušet taky. Na první pokusy jsem si ven vytáhl notebook a postavil ho na židli vedle stativu a všechno řídil přes aplikaci DSLR Remote Professional, která má funkce využitelné k časosběru. Výsledek mě nadchnul a rozhodl jsem se, že se na to vybavím trochu líp a pořídím si pokročilou a nastavitelnou drátovou spoušť. Po prozkoumání nabídky na eBay a DealExtreme jsem se nakonec rozhodl pro model od mého oblíbeného čínského výrobce fotopříslušenství – konkrétně jsem koupil model YongNuo TC-C1 (jde o náhradu Canon TC-80N3a) za pěkných $40 (v době nákupu cca 850 Kč).

Obsah balení

Spoušť se dodává v pěkné krabičce (zřejmě okopírované od Canonu). Součástí balení je samotná spoušť opatřená ochrannými fóliemi, čínsko-anglický manuál a baterku.

Co to umí?

Spoušť má čtyři kombinovatelné režimy, mezi kterými se přepíná tlačítkem MODE (režim) – konkrétně jde o self timer (zde si nastavíte čas do vyfocení fotografie), interval timer (interval mezi jednotlivými snímky), long exposure (přesná délka expozice např. při BULB) a exposure count setting (počet celkových fotek).

V prvních třech režimech se nastavuje čas v rozmezí 1 sekunda až 99 hodin. Ve čtvrtém režimu lze nastavit, kolik fotek má být celkově pořízeno (maximálně jen 99). Jednotlivé hodnoty se nastavují otočným ovladačem (jako roller u zrcadlovky) na boční straně spouště.

Pro práci ve tmě je tu tlačítko LIGHT, kterým můžete displej na několik vteřin zeleně podsvítít, popřípadě delším podržením uzamknout nastavené hodnoty.

Samotná spoušť je napájená baterkou CR2032. Naštěstí baterka je potřebná pouze k řízení pokročilých funkcí, takže pro běžné focení není baterie potřebná.

Nevýhody

Spoušť jsem zatím pořádně neotestoval v terénu, ale přesto tu jsou dvě drobné nevýhody, kterých si všimnete hned – baterie a maximální počet automaticky vyfocených fotek.

Spoušť bohužel nemá vypínač a tak na displeji stále svítí nastavené hodnoty, a nemám tušení, jak dlouho při tomto stavu vydrží baterka. Naštěstí ony baterky jsou jednak velmi levné a jednak to lze jednoduše vyřešit prostým otočením baterky v jejím slotu.

A druhá nevýhoda je maximální počet fotek, tedy 99 na „jedno spuštění“ – nevím jak moc to bude vadit, ale u časosběrného videa to vyjde většinou na 4-8 sekund videa, což není moc. Ještě jsem to pořádně nezkoušel a tak se teprve ukáže, jak moc to bude v praxi omezující. Jako řešení mě napadá odpočítávač na mobilu a po každém setu sta fotek to zapnout znovu.

Závěr

Toť mé dojmy po vyjmutí z krabičky, časem určitě napíšu i praktické zkušenosti.